Krásná hudba, silný příběh a neuvěřitelné výkony
I tak se dá shrnout nové představení na muzikálové scéně Městského
divadla Brno. Představ si... - muzikál, který vás rozhodně nenechá chladnými.
Je poslední letní den. Kolem zní smích, hudba a všichni jsou šťastní. Tyto emoce však rychle nahradí úzkost a panika. Veselou hudbu nahradí drsná a děsivá. A úsměvy na tvářích diváků se rázem mění v pohledy zděšené. Kdo nevěděl, rychle pochopil. Ocitáme se ve Varšavském ghettu. Židovská rodina herců Warshowsky právě zkouší novou hru. V ghettu, kde jinde. Přes všechny problémy se snaží Daniel Warshowsky udržet svou rodinu na živu, a to jak jinak než divadlem. Příběh z Varšavského ghetta se tak prolíná s příběhem o dobývání Masady. A jsou si až děsivě podobné.

Jak už všem jistě došlo, představení pracuje s divadlem na divadle, což je princip obtížný, avšak účinný. Režisér Petr Gazdík zjevně vede herce k porozumění nejen příběhu, ale především svých postav, a to rovnou více. Kristýna Daňhelová předvádí neuvěřitelný pěvecký výkon jako Rebecca, dcera Daniela a zároveň jako Tamar, dcera Eleazara. Je jasné, že Daňhelová má před sebou úspěšnou kariéru, což ovšem už bylo vidět v Pískání po větru, či v Chaplinovi. Výborně ji doplňuje tradičně bezchybný Dušan Vitázek jako uprchlý člen odboje a zároveň Silva, generál útočící na Masadu, zamilovaný do židovky Tamar. Oproti nim pěvecky pokulhává Martin Havelka jako Daniel a vůdce židů Eleazar. Ten však vše vynahrazuje svým výkonem hereckým. Pokulhávala také obyčejně pěvecky zdatná Ivana Vaňková, avšak lze to odpustit, přihlédneme-li k opravdu složitým partům.
Co se mi moc líbilo, byla scéna. Tu tvořil jakýsi balkónek, ke kterému vedly schody, což mě na divadle vždycky potěší. Zajímavé byly i kostýmy z dílny Elišky Ondráčkové Lupačové. Ty vystihovaly každou postavu zvlášť, a to opět rovnou dvakrát. Moc se povedla i choreografie, zvlášť tedy u bojových scén. Herci si byli jisti a diváci jen zatajovali dech.

Vraťme se ještě k hereckým výkonům. Zdaleka totiž ještě nejsme u konce. Představ si... byl zkrátka herecký koncert. Lukáš Vlček zazářil nejen jako Izzy, ale především jako Pompey. Nejen pěvecky, na což jsme u něj ostatně zvyklí, ale i herecky. Jako by svými letmými vtípky vnášel do inscenace jakousi naději. A tak se tedy diváci i čas od času lehce zasmáli. Netradiční roli měl tentokrát Aleš Slanina, a to především jako Rufus. Vyloženě záporné role se však Slanina ani v nejmenším nezalekl a doopravdy si ji užívá. Kdo mě naprosto nadchnul byla Diana Velčická jako Lola/Salome. Ta byla výrazná v obou rolích. Jako udavačka Lola ve vzácném kožichu působila již od začátku podezřele, avšak i tak její smrt diváky ranila. A jako Salome byla zkrátka neskutečná. Vyzývavého tance s nečekaným zakončením se ani v nejmenším nezalekla a každou vteřinu na jevišti si užívala. Myslím, že Velčická je opravdová budoucí hvězda.

Chcete-li v divadle zapomenout na všechny problémy a jen tak se zasmát, Představ si... není nic pro vás. Jste-li ovšem náročnější divák, můžete se těšit na jeden z nejsilnějších muzikálů, které MdB kdy uvedlo a jednoznačně zatím nejlepší muzikál letošní sezóny.
Hana Bodečková