Rozhovor s Barborou Remišovou

Krásná a sympatická herečka, která ztvárnila v Městském divadle Brno už nejednu roli......

Jak jste se dostala k divadlu?

Řekla bych, že náhodou, ale jelikož věřím, že náhody neexistují, byl to asi osud... Od jistého okamžiku v mém dospívání, a je tomu tak dodnes, jsem si neuměla představit, že bych v životě dělala něco jiného... Takže, i když tomu okolnosti občas nepřály, divadlo jsem si vysnila... :)

Diváci vás mohli vidět např. v Sugar aneb někdo to rád horké, Vrabčák a anděl nebo Prodaný smích... Máte nějakou nejoblíbenější roli?

Zatím jsem nepotkala roli, kterou bych hrála nerada, nebo představení, které by mě obtěžovalo.

A díkybohu za to! Možná je to moje výhoda... Umím si najít cestu ke všemu, co dělám, abych to mohla dělat s láskou. Jen tak to pak má všechno smysl...

Zaujala nás i vaše role Gavroche v Bídnících .. Jaké je hrát chlapce?

Haha! Překvapivě zábavné! :) Gavroche je prostě frajer. ...když tak nad ním přemýšlím, možná ON by byl tím "top" , kdybych musela opravdu nějakou roli vybrat... Ale to asi taky souvisí s dílem jako takovým... Bídníci jsou pro mě absolutní srdcovkou a cítím to jako poctu, že jsem měla možnost být jejich součástí.

V divadle jste už 3 roky, co se za tu dobu změnilo?

Hmm... doufám, že jsem se něco za tu dobu naučila :) .. 3 roky vlastně nejsou až tak dlouho... Stalo se strašně moc věcí a rychle utekly...

Jaké jsou podle vás vztahy v divadle mezi herci? Sedla jste si třeba s někým víc?

Nechci být příliš patetická, aby to znělo upřímně.. ale mám lhát, když je to tak? Cítím se u nás v divadle moc fajn, našla jsem tam spoustu přátel, lásku, která se časem taky změnila na krásné přátelství, lidi, od kterých se můžu učit a nechat se inspirovat .. Nechci říkat jména, protože by se tento rozhovor hodně protáhl a proto říkám jen to, že jsem tady šťastná.

Vraťme se ještě k Sugar. Jak se vám hraje Sugar Kane?

Hmmm.. Žena, která je okouzlujíci, šarmantní a obletovaná muži... to se hraje fajn!

Dělám si srandu...

Sugar je roztomilá, až dětsky naivní, přesto sympatická holka... Mimo jiné, baví mě hrát si na božskou Marilyn Monroe, lichotí mi, že režisér, pan ředitel Standa Moša měl pocit, že si ji zasloužím...

Pokud víme, byla to jedna z vašich prvních rolí... Jak vlastně vzpomínáte na svoje začátky?

Je pravda, že Sugar byla pro mě takový "křest ohňem". Dostala jsem ji totiž jako záskok chvíli po tom, co jsem nastoupila do divadla... Teď s odstupem času se už bavím na tom, jak jsem prožívala svou "premiéru"... Ve zkratce, nervozita nejvyššího stupně! Jsem přesvědčená o tom, že jsem během ní zestárla tak o tři roky, haha!

Nicméně, opět se musím vrátit ke kolegům, moc mi tehdy pomohli "moji" kluci, se kterými Sugar hraji... Hodně mě podrželi, Petr Štěpán doslova, a tak se mi to povedlo zvládnout a dneska už si Sugar moc užívám!

Minulou sezónu měl také premiéru muzikál Prodaný smích, ve kterém hrajete skoro hlavní roli... Jaká je vaše Marie?

Moje Marie je odvážní, akční hrdinka, která se klidně postaví celému světu, jen aby pomohla Timovi :)

Jak se vám muzikál líbil celkově?

Vnímám ho jako cennou zkušenost.

Alternuje vás Eliška Skálová, radily jste si při zkouškách navzájem?

S Eliškou to pro nás nebyla první společná role, jsme už zvyklé spolu zkoušet a nemáme mezi sebou žádný problém. S oblibou jedna druhé lichotíme, že jsme skvělá alternace.. Nikdy jsme neměly během zkoušení "dusno" ... Hodně spolu o postavě mluvíme, říkáme si vzájemné postřehy, a přesto to pak ve výsledku hrajeme každá trochu jinak... po svém... A to je dobře.

Jak celkově přijímáte rady od svých hereckých kolegů?

Pokud mě zrovna nezlobí a nedělají si ze mě srandu, tak ráda :)

Na čí názor nejvíc dáte?

To je podobně zapeklitá, jak ta o vztazích v divadle... :)

Mám, samozřejmě, pár lidí, kterým důvěřuji absolutně a za nimi taky chodím, když mám pocit, že nevím co a jak... A nejsou to jen kolegové ale třeba i maminka. S oběma rodiči mám moc hezký vztah :)

Chodíte do divadla i ve volném čase jako divačka?

Ano.. Ne úplně často, ale ráda... Snažím se mít přehled o všech nových věcech, co se hrají v našem divadle, a občas taky zajdu někam jinam.. i do jiných měst...i do jiných krajin.. A to mě baví úplně nejvíc :)

Máte nějakou historku ze zákulisí, se kterou se nám svěříte?

Mám jich tolik, že občas se mi zdá, že by jsme měli hrát představení "Co se děje za oponou" :D To je kolikrát materiálu na dvě komedie... :)

Ale co mě bude ještě zřejmě dlouho fascinovat, je ta pomyslná, tenká, hranice mezi zákulisím a jevištěm. Dva absolutně odlišné světy tak blízko u sebe... Je to magie :) ..ale o to se bohužel nedá podělit...

Foto: jef Kratochvil, Tino Kratochvil